Jak vidí veselý zvířecí orchestr milovník hudby Theo
Autor: Theo
V knížce jsou ptáčci, klokani, kočičky, rejnok, hroch, žáby, poníci, pavouk, netopýr a další malá a velká zvířata. Každé má na své stránce básničku a hraje na hudební nástroj. Ale to se dozvíte jenom tak, že si vezmete tablet a budete poslouchat, a možná poznáte, na co to zvíře hraje nejvíc. Anebo můžete hledat písmenka a dát z nich dohromady slova. Abyste se dozvěděli, jak ty nástroje vypadají a jak se píšou, tak je máte nakreslené a napsané v knížce vepředu a vzadu. Některé všichni lidi znají, třeba piano nebo flétnu, ale pár jsem jich vůbec neznal, jako marimbu a guiro. A ta zvířata vždycky přeskočí na další stránku i s tím svým nástrojem a na všech stránkách je včelka. Myslím, že jim ukazuje, kam mají běžet, protože na konci knížky se všichni sejdou a hrajou spolu na všechny ty nástroje.
Knížku mám moc rád, protože mám moc rád hudbu, a tahle hudba se mi moc líbí, každé zvířátko má svoji a je jako oni. Úplně nejlepší jsou poníci, protože to zní, jak když běží koně, pomalu a pak rychleji, a ta tamburína cinká jako rolničky na jejich krku. Vůbec se mi nelíbí hudba, co dělá rejnok, ta je hrozně pomalá a nudná. Taky je skvělé, že můžu hledat ta písmenka a pak vidět, jestli jsem nástroj tipnul dobře.
Nejhorší na té knížce je, když se vám vybije tablet. Ale i bez něj je docela dobrá.
Dan Brown. Divoká symfonie. Brno: Argo, 2020.
