Naskočte do autobusu a nechte se od nejdobrosrdečnější babičky na světě provést, stejně jako její malý vnuk, obyčejnou krásou velkoměsta i životními moudry
Není úplně běžné, aby prestižní americkou Cenu Johna Newberyho za nejlepší knihu pro děti obdržela obrázková knížka. Když byla výtvarná stránka knihy Last Stop on Market Street (Poslední zastávka na Market Street) autora Matta de la Peñi a ilustrátora Christiana Robinsona oceněna neméně prestižní Caldecottovou medailí, nebylo to žádné překvapení. Newberyho medaile ale v literárních kruzích vyvolala obrovský rozruch, a ani laikové se pořád nemohou shodnout, zdali je tahle útlá knížka vybavená jednoduchými pestrobarevnými ilustracemi a pramálem textu hodna takového ocenění. A je potřeba se důkladně začíst, abyste pochopili, proč je naprosto zasloužené.
„Poslední zastávka na Market Street,“ zavolal pan Dennis
Název knihy nemůže být výstižnější, příběh dvou hlavních hrdinů – chlapce tmavší pleti jménem CJ a jeho babičky, kterou láskyplně nazývá Nana – se totiž z větší části odehrává během jízdy autobusem a vrcholí nedaleko konce trasy autobusu, ve vývařovně pro chudé. Při prvním čtení vypadá vyprávění jednoduše a my si můžeme užívat poetičnosti de la Peñova jazyka. Ačkoli text není veršovaný, řádky tu a tam znějí jako poezie a tu a tam jako hudba, obzvláště když předčítáme nahlas. A to i přes to, že nás občas nepříjemně praští do uší neladící fráze v černošském dialektu. Precizně volená slova de la Peñy do předměstského prostředí s mnoha typy lidí zapadají dokonale a v mysli vykreslují obrazy stejně živé jako ilustrace okolo nich.
