Jaký jste byl jako dítě? 

Jako malý jsem hodně času trávil sám hraním si v pokojíčku a kreslením. Pamatuji si, že jsem si jednu akční scénu, ať už vymyšlenou nebo tu, kterou jsem viděl v nějakém filmu, donekonečna přehrával a zdokonaloval ji. Zasažený tomahawkem jsem padal na zem až do naprostého vyčerpání.

Do svých deseti let jsem byl jedináček. Hrozně jsem si ale přál mít sestru. Už jako dítě jsem ji neustále kreslil do obrázků. Když se sestra konečně narodila, naši mi ji dali na hlídání. Bral jsem ji pak léta všude s sebou.

Jaké bylo Vaše dětství?

Prima. Do pěti let jsme bydleli s babičkou a dědečkem v malém bytě. Když mi bylo pět, přestěhovali jsme se do bytu na sídlišti v Praze. To sídliště se teprve stavělo. Hráli jsme si tak s ostatními dětmi na staveništi, stavěli bunkry, lítali po Ďáblickém lese. Občas někdo někam spadl, propíchl si nohu drátem, ale i to k tomu patřilo. Jezdil jsem také k tetě a ke strejdovi na chalupu v Golčově Jeníkově. Na léto si mě vždycky někdo půjčil, jezdil jsem na letní tábory. V zimě mě strejda bral na lyže. On je velký sportovec, má dvě holky a chtěl mít kluka, který by byl jako on. To se mu bohužel nepovedlo, i tak jsem mu vděčný za to, co mě naučil.

On the Top of the World (nevydaná ilustrace)

Z jaké rodiny pocházíte?

Táta pracoval v továrně, máma něco ťukala na předpotopních počítačích. Měl jsem docela mladé rodiče. Když jsem se narodil, bylo jim oběma 21 let. Byl komunismus. Hnusná doba. Kromě komunistické zrůdnosti to byla doba, kdy taxikář nebo řezník vydělával více než doktor. A tak se táta stal taxikářem. Nouzi jsme neměli, ale až s odstupem času si člověk naplno uvědomí, jak opravdu pokroucená doba to byla.

Tento článek je dostupný pro předplatitele. Předplaťte si Online magazín o dětských knihách nebo se přihlaste: