Rozhovor s jedním z našich předních komiksových umělců, Michalem Menšíkem, o tom, kde se vlastně vzal pseudonym Nikkarin a o čem umělci sní
Michal Menšík (*1987) alias Nikkarin. Jedna ze stálic naší komiksové scény, autor mnoha knižních ilustrací (Co byla a co je televize, Argo, 2020; Howlův putující zámek, Volvox Globator, 2011; Hektorka a její vesmírné dobrodružství, Fragment, 2018, atd.), skvělých knižních obálek (Železný muž, Albatros 2014), komiksů v časopisech (Raketa, Čtyřlístek) i komiksových knih (130, Labyrint, 2009–2015; Super Spellsword Sága – Legenda o nekonečnu, Labyrint, 2019; Hubert a Hugo (Labyrint, 2021). Jeho dílo je oceňováno kritikou a zároveň baví i čtenáře, malé i ty větší. Styl Nikkarinova komiksu má švih a dynamiku, velmi příjemnou barevnost a je z něj cítit autorův smysl pro nadsázku. Zpoza hlavní linie příběhu často vykukují drobné legrácky, odkazy na jiná autorova díla, či díla jiných autorů komiksu, na počítačové hry nebo autorův soukromý život, schovávají se v davu, ve zdánlivě neuspořádaných zátiších v pokojích či na pracovních stolech hlavních hrdinů. Jedním z takových skrytých motivů je například Nikkarinův plyšový pes, prý je starší než autor sám.
Svůj první honorář za komiks prý získal ve dvanácti letech. Baví ho počítačové hry, odmítá kreslit koně a tajně doufá, že tužku do ruky vezme i jeho dítě, které zatím o kreslení zájem nejeví. Už v roce 2009 obdržel prestižní cenu Muriel za nejlepší krátký komiks. Jeho kniha Super Spellsword Saga – Legenda o nekonečnu získala v kategorii komiks pro děti a mládež ocenění Zlatá stuha 2020. Znám je zejména díky sérii 130, na jejíž poslední, čtvrtý, díl mnoho fanoušků stále čeká. V současné době se s jeho komiksy můžete setkat v časopisech Raketa (nyní Uno, Duo, Tria, v minulosti Dobrodružství Rockyho a Terky) a Čtyřlístek (Hubert & Hugo). A pokud si chcete Nikkarina taky poslechnout, najděte si na YouTube jeho čtení. Krásné léto v orlím srubu Vladimíra Thieleho (SNDK, 1966) je jako audiokniha do ouška skvělá.
Pozvete-li Nikkarina na besedu, setkáte se s vtipným, energickým člověkem, který zjevně miluje svou práci, rád o ní mluví a těší ho zájem publika. Děti na workshopu povzbudí a poradí jim v jejich výtvarném úsilí, bez mrknutí oka nechá jakkoliv starého zájemce použít svůj vlastní elektronický skicák a neúnavně kreslí bohaté podpisy do knih a časopisů.
V minulosti jste uvedl, že Váš pseudonym má původ v jedné Vaší příběhové postavě. Kdo to byl a jaký byl?
Byl to bojovník, k jehož charakteru si již mnoho nepamatuji, protože přece jen ta postava vznikla v době, když mi bylo asi 16 let.
Co Vás baví číst?
Zjistil jsem, že mě baví číst komiksy odehrávající se ve školním prostředí. Ale netuším proč.
Co čtete svému dítěti před spaním?
Nejčastěji čtu synovi před spaním knížky, které předtím koupím někde v antikvariátu. V poslední době u nás vede Ondřej Sekora a jeho knihy Hurá za Zdendou a Pošta v Zoo.
Jak by podle Vás měla vypadat kvalitní dětská kniha?
Měla by být čtivě a poutavě napsaná, kvalitně a bohatě ilustrovaná. A taky dobře graficky upravená a decentně a s citem svázaná.
Co děláte, když nekreslíte?
Když nekreslím, rád hraju videohry, procházím se a přemýšlím, spím, trávím čas s rodinou.
Jak jste s komiksy začínal, chodil jste jako dítě do výtvarky?
Chodil jsem do výtvarky, kde jsem se dozvěděl, že existují spousty kreslících i malířských technik, že existují nějaké postupy a pravidla, která je dobré dodržovat.
Kteří výtvarníci Vás ovlivnili a ovlivňují? (Nejen ti komiksoví.)
Ten seznam by byl příliš dlouhý a neustále by se prodlužoval. V každém období mého života to byl někdo jiný. Každou chvíli vidím díky internetu a sociálním sítím nové a nové inspirativní umělce, kteří mě nějak posouvají dál a ukazují mi nové cesty a přístupy.
Jednou jste se zmínil, že české komiksové pole není až zas tak široké a že se někteří autoři mezi sebou mají rádi a jiní by si nejraději vjeli do vlasů. S kým se kamarádíte Vy?
Já myslím, že kamarádím s většinou komiksového rybníku u nás. Mezi ty nejbližší kolegy řadím Dana Černého.
Baví Vás víc dělat ilustrace k cizím textům nebo autorský komiks? Pokud jeden ze směrů upřednostňujete, proč tomu tak je?
Ono je to tak: Když potřebuji vydělat peníze, ilustruji cizí texty, když chci zažít dobrodružství, do kterého se hluboce ponořím a zapomenu na okolní svět, kreslím vlastní věci. Cizí díla tolik neprožívám a přistupuji k tomu jako k práci. Moje komiksy sice peníze taky vydělávají, ale strávím u toho daleko více času.
Kreslíte víc opravdickou tužkou nebo elektronickou?
Poslední rok jedu vlastně výhradně digitálně. Klasickou tužku používám jen na kresbu storyboardů k mým komiksům.
Máte nějaký profesní sen? Vysněný projekt?
Rád bych vydával komiksy v zahraničí, dělal na nějaké počítačové hře, a chtěl bych, aby podle mých příběhů vznikl animovaný film nebo seriál.
Nemáte chuť napsat nějakou nekomiksovou knihu? Pokud ano, o čem by byla?
Mám jednu vymyšlenou, ale narážím na fakt, že nejsem tak dobrý spisovatel. Vyprávění komiksem zvládám dobře, ale delší souvislé texty mi dávají zabrat.
Odkud přišla inspirace vytvořit Huberta a Huga, komiks vycházející ve Čtyřlístku a nyní se objevující ve své první knižní podobě?
Hrozně jsem chtěl kreslit pro Čtyřlístek dobrodružné příběhy. Reálně bylo nejtěžší se rozhodnout, co budou hrdinové zač, jestli lovci duchů, hledači pokladů, cestovatelé časem. Stali se z nich horolezci a s odstupem doby vidím, že to bylo dobré rozhodnutí.
Proč v komiksu Hubert & Hugo není nějaká ženská? Třeba nějaká Hermína, Hana nebo Helena?
Autorky obvykle jako hlavní postavy obsazují ženy, autoři naopak muže. Ale v HuHu komiksech je několik ženských postav. Hugova kamarádka Veronika, Hubertova žena Hilda a babička. Každopádně s obsazováním žen mám dlouhodobě problém, protože mám pocit, že nedokážu uvěřitelně ztvárnit jejich osobnost.
Jak dlouho se rodí jeden díl Huberta a Huga?
Obvykle se neurčitě dlouho vymýšlí a pak se přibližně 3 týdny kreslí.
Hubert a Hugo jsou horolezci. Lozíte taky po horách nebo na stěně?
Já maximálně po horách chodím. Ale někdy bych si to rád vyzkoušel.
Vaše tvorba je ovlivněná videohrami a Vy sám je rád hrajete. Je podle Vás možné sloučit ve světě dnešních dětí hraní her a čtení?
Čtení knih a hraní her má spoustu společného. Tedy aspoň já rád hraju hry, ve kterých hrdina musí zachránit Houbové království, princeznu Zeldu nebo celou galaxii. A často u toho musím použít veškerý svůj důvtip a dost u toho přemýšlet. Mám rád ty příběhy, které se ve hrách odehrávají a které můžu nejen prožít, ale i ovlivnit.
Kdybyste se mohl na čas stát jednou ze svých vlastních komiksových postav, kdo by to byl?
Asi bych zkusil roli kouzelníka Eliota ze Super Spellsword Ságy. Čistě z toho důvodu, abych zjistil, jaké je to umět kouzlit.
A závěrečná otázka od fanouška Matěje: Kdy vyjde další (poslední) díl série 130? Vyjde vůbec?
Matěji, nevyjde. Vznikalo to tak dlouho, až mě začaly bavit úplně jiné věci a témata. Zkoušel jsem se k tomu i relativně nedávno vrátit a prostě to už nešlo, jsem jinde.
