Vinga je na prahu dospívání. I přesto, že ji její blízcí milují, nemá to vůbec jednoduché. Její rodina se rozpadá a ona si s tím neví moc rady. I proto vítá možnost strávit s dědečkem léto na ostrově, kde dědeček poněkud osaměle žije. Vypadá to, že by to léto mohlo být pro Vingu před několika velkými změnami, které ji čekají, poklidné a naplněné úkolem, který ji s dědou, stejně jako společná vášeň pro moře, spojuje. Jenže se na ostrově objeví Rut. Je sice stejně stará, ale úplně jiná. Na rozdíl od Vingy je extrovertní, nesnáší moře, mimo ostrov má spoustu kamarádů, byla už zamilovaná. Na konci léta se nakonec musí vyrovnat s obrovskou ztrátou, kterou přišla o důležitý vztah i opěrný bod ve svém životě. Přesto příběh není jen skličující. Ukazuje, že všechny ztráty potřebují čas, že je normální si s nimi nevědět rady i prožívat nejrůznější emoce často jdoucí proti sobě. Že i v období ztrát můžeme prožívat radost. Že si můžeme být blízcí s někým, s kým jsme si na začátku nemysleli, že je to možné. Dění sledujeme očima Vingy a skrze dialogy s jejími blízkými. Postupně se dozvídáme, co tvoří klíčové dílky situace, ve které se nyní ocitá. Kniha je velmi citlivě napsaná a adekvátní období, kdy děti začínají dospívat, ale ještě jsou stále jednou nohou v dětství. Knihu doprovází do modra laděné ilustrace, které naznačují jen hlavní obrysy vybraných momentů – podobně jako se nám v daný moment během čtení může jevit to, co nám Vinga prozrazuje o svém životě.
Text: Oskar Kroon
Ilustrace: Kateřina Kotyk
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2024
Překlad: Marie Voslářová
Počet stran: 176
Ocenění: Srpnova cena 2019 za nejlepší švédskou knihu pro děti
Originální název: Vänta på vind
Vyšlo v nakladatelství: Brombergs
